Číselník je analogový ukazatel hodnot na potápěčských přístrojích, který zobrazuje informace pomocí ručičky pohybující se po stupnici. V potápění se nejčastěji setkáte s číselníkovými tlakoměry (ukazateli tlaku v láhvi) a hloubkoměry. Na rozdíl od digitálních displejů nevyžaduje číselník elektrické napájení a funguje čisto mechanicky, což zvyšuje jeho spolehlivost v náročných podmínkách. Základní fyzikální princip číselníkových přístrojů spočívá v převodu měřené veličiny – tlaku vzduchu nebo vodního tlaku – na mechanický pohyb, který pohání ručičku. Díky jednoduchosti konstrukce patří analogové číselníky mezi osvědčené potápěčské přístroje s dlouhou historií. I v současnosti, kdy digitální technologie nabízejí pokročilé funkce, zůstávají mechanické číselníky oblíbenou volbou pro svou přehlednost a okamžitou čitelnost pod vodou. Správné pochopení funkce číselníků a jejich omezení je důležité pro bezpečné plánování ponorů.
Číselníkový tlakoměr
Tlakoměr zobrazující tlak vzduchu v potápěčské láhvi používá Bourdonovu trubici – zakřivený kovový prvek oválného průřezu. Když do trubice vstupuje vzduch pod vysokým tlakem, snaží se průřez narovnat, což vytváří mechanický pohyb. Tento pohyb se převádá soustavou páček na rotaci ručičky.
Stupnice tlakoměru je kalibrována v jednotkách bar a zobrazuje manometrický tlak, tedy tlak nad okolní atmosférický tlak. Standardní rozsah činí 0–300 bar nebo 0–400 bar podle typu používaných lahví. Ručička obvykle začíná v nule při atmosférickém tlaku, protože měří pouze přetlak uvnitř láhve.
Přesnost mechanických tlakoměrů dosahuje ±10 bar, což pro běžné použití plně postačuje. Kritická je pravidelná kalibrace – tlakoměr by měl být minimálně jednou ročně porovnán s referenčním přístrojem. Poškození Bourdonovy trubice korozí nebo mechanickým nárazem může vést k nepřesnému měření.
Číselníkový hloubkoměr
Hloubkoměr s analogovým číselníkem využívá membránový mechanismus. Tlak vody působí na pružnou membránu, která se vychyluje úměrně hloubce. Toto vychýlení je přes převodový mechanismus přenášeno na ručičku pohybující se po kruhové stupnici.
Stupnice je obvykle rozdělena do hloubek 0–60 m pro rekreační použití. Každých 10 m vodního sloupce odpovídá přibližně 1 bar nárůstu tlaku, což umožňuje jednoduchou kalibraci. Mnohé hloubkoměry mají červeně vyznačenou zónu nad 40 m jako varování před překročením limitů rekreačního potápění.
Mechanické hloubkoměry reagují na změny hloubky s minimálním zpožděním, což oceníte při kontrolovaném výstupu. Na rozdíl od digitálních přístrojů nemají žádnou maximální hloubku záznamu – jednoduše ukazují aktuální hodnotu v rozsahu své stupnice.
Výhody analogových číselníků
Hlavní předností mechanických číselníků je nezávislost na bateriích. Při vícedenních potápěčských výletech nemusíte řešit nabíjení ani výměnu baterií. Tato vlastnost činí číselníky spolehlivým primárním nebo záložním přístrojem.
Čitelnost pod vodou je vynikající – ručička je patrná i v horších světelných podmínkách a její poloha poskytuje okamžitou informaci bez nutnosti číst číslice. Periferním viděním zachytíte pozici ručičky rychleji než hodnotu na digitálním displeji.
Mechanická konstrukce odolává elektromagnetickému rušení a extrémním teplotám lépe než elektronika. Číselníky fungují spolehlivě i v ledové vodě, kde mohou mít LCD displeje zpomalený odezvu.
Nevýhody a omezení
Číselníky zobrazují pouze jedinou veličinu – tlak v láhvi nebo aktuální hloubku. Neposkytují doplňkové informace jako je maximální dosažená hloubka, čas ponoru nebo výpočet dekomprese. Pro plánování bezpečného výstupu proto potřebujete další přístroje.
Přesnost závisí na mechanickém stavu součástí. Koroze, písek nebo usazeniny mohou způsobit zadření mechanismu. Po ponoru ve slaté vodě je nezbytné opláchnutí sladkou vodou, jinak sůl krystalizuje v jemných součástech a blokuje pohyb.
Číselníky jsou citlivé na mechanické nárazy. Pád na tvrdý povrch může trvale změnit kalibraci nebo poškodit Bourdonovu trubici či membránu. Transportní kufr proto musí zajistit dostatečnou ochranu.
Údržba a kalibrace
Mechanické číselníky vyžadují pravidelnou údržbu pro zachování přesnosti. Po každém ponoru je opláchněte vlažnou sladkou vodou a nechte řádně oschnout. Nevystavujte je přímému slunečnímu záření – UV paprsky degradují těsnění a plastové části.
Jednou ročně by měl číselník projít kontrolou u odborného servisu. Technik zkontroluje těsnost, přesnost mechanismu a stav všech pohyblivých částí. Tlakoměry se testují proti referenčnímu přístroji v celém rozsahu stupnice.
Uchovávejte číselníky v suchém prostředí při pokojové teplotě. Vlhkost podporuje korozi vnitřních kovových součástí. Pokud zaznamenáte mlžení skla nebo kondenzaci uvnitř přístroje, nechte jej neprodleně zkontrolovat – vniknutí vody může způsobit trvalé poškození.
Použití jako záložní přístroj
I když primárně používáte potápěčský počítač, mechanický tlakoměr zůstává nezbytnou součástí výbavy. Baterie počítače může selhat a bez informace o zbývajícím vzduchu byste museli ponor okamžitě ukončit.
Mnozí potápěči kombinují digitální potápěčský počítač s analogovým hloubkoměrem jako záložní kontrolou. Pokud selže elektronika, stále znáte aktuální hloubku a můžete provést nouzový výstup podle standardních dekompresních tabulek.
Redundance přístrojů není zbytečná paranoia – je to osvědčená bezpečnostní praxe zejména při hlubokých ponorech nebo v podmínkách, kde rychlý nouzový výstup není možný.
Použité zdroje:
- EN 250:2014 – Dýchací přístroje, Potápěčské dýchací přístroje s otevřeným okruhem
- EN 13319:2000 – Hloubkoměry a kombinované hloubkoměry s měřiči času
- The Diving Manual, British Sub-Aqua Club
- U.S. Navy Diving Manual, Revision 7