„Tak jak to vypadá s tlakem?“ Tahle otázka zazní mezi buddy týmem během ponoru nesčetněkrát. A je to právě spotřeba vzduchu, která často určuje, kdo z party vytáhne skupinu z vody dřív. Zatímco váš parťák si v klidu prohlíží každou mušli na vraku a pořád má v lahvi pohodových 120 barů, vy už možná nervózně pokukujete po manometru a přemýšlíte, jestli budete mít vůbec dost vzduchu na bezpečnostní zastávku.
Není to náhoda, že zkušení potápěči dokážou být pod vodou s jednou lahví mnohem déle než začátečníci. A není to jen o tom, že by více cvičili v posilovně – klíčem je hlavně správná technika dýchání a schopnost zůstat pod vodou v pohodě, i když se občas něco nepovede. Dobrá zpráva? Tohle všechno se dá naučit. Pojďme se společně podívat na triky, které vám pomůžou prodloužit pobyt v modré hlubině.
Proč vlastně pod vodou spotřebováváme tolik vzduchu?
Abychom dokázali spotřebu vzduchu srazit dolů, musíme nejdřív pochopit, proč pod vodou dýcháme jako lokomotivy:
- Zvýšený tlak – S každými 10 metry hloubky vzroste okolní tlak o 1 bar. To znamená, že v hloubce 20 metrů spotřebujete při každém nádechu třikrát více vzduchu než na hladině.
- Odpor regulátoru – I sebelepší regulátor klade při dýchání určitý odpor, což zvyšuje námahu.
- Chlad – V chladnější vodě tělo spotřebovává více energie na udržení teploty, což vede ke zvýšené spotřebě kyslíku.
- Fyzická aktivita – Plavání proti proudu, špatná konfigurace výstroje nebo příliš mnoho závaží zvyšují námahu.
- Stres a nervozita – Možná nejdůležitější faktor. Úzkost vede k mělkému, rychlému dýchání a dramaticky zvyšuje spotřebu vzduchu.
Základní dýchací techniky pro nižší spotřebu
1. Vědomé hluboké dýchání
Na souši většinou dýcháme mělce a nevěnujeme tomu pozornost. Pod vodou ale dýchání ovlivňuje, jak dlouho vydržíte pod hladinou:
- Pomalu a zhluboka se nadechnout – naplnit plíce bez napětí
- Krátce vyčkat (sekunda, dvě)
- Dlouze a pomalu vydechnout – ještě pomaleji než nádech
- Opět krátká pauza – a znovu
Pomáhá počítat – nádech na 4, pauza na 2, výdech na 6–8. Jako při meditaci, jen v neoprenu a deset metrů pod hladinou.
2. Bránicové dýchání
Mnoho potápěčů používá hlavně hrudní dýchání, ale efektivnější je to brániční:
- Položte si ruku na břicho
- Při nádechu by se mělo rozšířit břicho jako první
- Při výdechu se břicho stáhne
- Soustřeďte se na „břišní“ dýchání, ne jen na horní část plic
Díky tomu zvládnete větší objem vzduchu s menší námahou.
3. Technika „skip breathing“ (POZOR – jen pro zkušené!)
Někteří pokročilí potápěči praktikují zadržování dechu po výdechu. Tato technika však:
- Může způsobit nadměrné hromadění CO₂
- Zvyšuje riziko hypoxie
- Může spotřebu paradoxně zvýšit
Pro většinu je bezpečnější plynulé, klidné dýchání bez zadržování dechu.
Praktické tipy pro snížení spotřeby vzduchu
Poloha těla – buďte jako torpédo, ne kotva
Potápění „ve stoje“, s hlavou nahoře a napumpovaným BCD, vede jen k plýtvání:
- Zátěž nastavte tak, aby vás držela v horizontále
- Ruce u těla nebo za zády
- BCD používejte střídmě – jen jemné korekce
- Představte si rybu – ta se ve vodě také nehoupá nahoru a dolů
Pomalu, ale jistě
Rychlý pohyb = vysoká spotřeba:
- Dvakrát rychlejší pohyb = čtyřnásobná spotřeba energie
- Plavte pomalu, klidně – ryby vám nikam neutečou
- Kopejte efektivně, ne zběsile
Vhodné oblečení
Podchlazení zvyšuje spotřebu, ale přehřátí taky není dobré:
- Raději silnější než tenčí neopren
- Nezapomeňte na kuklu – přes hlavu uniká hodně tepla
- Do chladné vody zvažte suchý oblek
- V tropech zbytečně neopren nepřehánějte
Klidná hlava = vzduch v lahvi
Nervozita a stres často znamenají vyšší spotřebu než špatná kondice:
- Naučte se zůstat v klidu i v nouzových situacích
- Potápějte se v rámci svých limitů
- Není ostuda říct „na tohle ještě nejsme připraveni“
I potápěči musí někdy vylézt z neoprenu a zasportovat si
- Plavání, běh, kolo zlepšují kapacitu plic
- Cvičení „core“ pomůže s polohou těla ve vodě
- Jóga pomůže s kontrolou dechu
- Silnější nohy = efektivnější kopání
Cvičení, která fungují (a používám je i já)
Na suchu
Dýchání u televize
- Posaďte se a místo chipsů věnujte 10 minut dýchání
- Dýchejte bránicí
- Výsledek vás překvapí
Trénink s odporem
- Dejte si do úst srolovaný papír a dýchejte přes něj
- Posílíte dýchací svaly
Počítání do rytmu
- Nádech na 4, výdech na 6
- Dělejte to kdekoliv – v autě, kanceláři, MHD
V bazénu / na koupališti
Délka na jeden nádech
- Sledujte pokrok – vždy s dohledem!
Plavání s BCD
- Udržujte neutrální vztlak
- Pracujte pouze s dechem
Jak poznat zlepšení? Spočítejte si SAC
SAC (Surface Air Consumption) = spotřeba na hladině.
Příklad:
- Hloubka: 20 m (tedy tlak 3 bary)
- Spotřeba: 20 barů za 10 minut → 2 bary za minutu
- SAC = 2 × 3 = 6 barů/min na hladině
Sledujte své hodnoty a srovnávejte v čase.
Co (ne)můžete ovlivnit
- Větší lidé spotřebují víc vzduchu než menší
- S věkem klesá kapacita plic
- Genetika hraje roli
Ale nebojte – i tak se lze výrazně zlepšit. Běžné je zlepšení o 30–50 % během pár měsíců tréninku.
Poslední rada: Buďte jako voda (a dýchejte pravidelně)
- Trénujte uvedené techniky
- Vytvořte si rutinu před ponorem
- Po každém ponoru analyzujte, co fungovalo
- Potápějte se pravidelně – tělo i mozek rychle zapomínají
Jak poznáte, že jste to zvládli? Až si během ponoru ani jednou nevzpomenete na manometr. V tu chvíli vás neomezuje technika, ale jen vaše zvědavost a čas, který můžete pod vodou strávit.